Zámecká

Pusu na zámek

V mém prvním článku jsem se vám zmínila o deníku praxe, který jsem plnila při studiu estetiky na univerzitě. Když jsem přemýšlela, co by na Všudezdejší rozhodně nemělo chybět, vybavily se mi právě moje vzpomínky ze zámku. Nechám vás proto do deníku alespoň nahlédnout.

 

Jakákoli podobnost jmen, postav či událostí je samozřejmě zcela náhodná! 🙂  

 

Pracovní pozice: Asistentka (tj. pozice dostatečně nic neříkající na to, aby se z ní mohlo vyrobit cokoli, co bude zrovna potřeba. Což mi vlastně vůbec nevadí.)

 

Moje očekávání od praxe:

Ve třech uplynulých sezónách jsem pracovala jako sezónní průvodkyně zámku, a nakolik se mi zdála má práce náročná, netušila jsem, s jakou láskou a nostalgií budu na každodenní dohadování se s návštěvníky vzpomínat!

 

Co bude výstupem mé praxe:

Čtvrtý díl Poslední aristokratky…?

 

Mé obavy:

Tuším, že ani po třech sezónách nemám dost vysokou odolnost vůči stresu.

 

Moje znalosti a dovednosti před praxí v kontextu pracovní pozice:

Moje znalost angličtiny a francouzštiny se konečně začíná pohybovat kolem slibované komunikační úrovně, kterou se oháním už tři roky (deník je z roku 2016 – pozn. red. ). Dále relativně slušná znalost historie zámku a místního rodu, dobrý mluvený projev a dobré vystupování na veřejnosti.

 

A taky už umím ovládat zámecký výtah a vím, kde najdu rezervní stříbrné příbory!

 

 

 

 

 

TÝDEN 1.

Zadané úkoly:

Zazimování zámku, inventura hlavního zámeckého skladu, kontrola inventárních čísel exponátů, přepis databáze znaleckých posudků. Prohlídka renesančních křesel kvůli červotočům, přípravy na restaurování barokní kašny, příprava zavlažovacího systému v parku a korespondence paní majitelky.

 

Způsob jejich plnění:

Přepočítáno 117 098 pohledů, artefakty překryty starými prostěradly s erbem, znalecké posudky zaevidovány.

 

Červotoč odhalen, usvědčen a zahuben.

 

Barokní chrlič visí na jeřábu uprostřed zámeckého nádvoří jako demoliční koule.

 

Zámecký park vypadá, jako bychom chystali zákopovou válku; kromě typické absence jakékoli aktivity, by se do žlábků pro zavlažování půdy vešel dospělý chlap i s vojenským kufrem.

 

Korespondence odeslána.

 

Co jsem se naučila:

Vnímat při přepočítávání suvenýrů pana správce, když mi neodkladně potřebuje vysvětlit, jak funguje zámecký poplašný systém.

 

Že oklamat pana správce je daleko snazší než oklamat zámecký poplašný systém.

 

Že není nic nudnějšího než se dokola prohrabovat 60 let starými znaleckými posudky.

 

Už vím, jak se asi cítili vojáci na frontě. – Ne kvůli těm zákopům, ale ani tady člověk nikdy neví, kde to bouchne.

 

Byla jsem poučena, jak se správně podepisovat.

 

Problémy, se kterými jsem se setkala:

Inventární čísla dvaceti tří obrazů ani hradebnice nezjištěny – zkrátka ty krámy neuzvednu a inventární číslo je vespod.

 

Taky tápu, kdy se podepisovat jako kastelán, kdy jako kurátor a kdy jako osobní asistentka, tak to střílím od boku.

 

Celý týden mohu shrnout slovem/obrázkem:

 

„Báro, klidně můžete říct i svůj vlastní názor.“

(… o 2 minuty později…)

„Báro, už raději nic neříkejte!“

 

TÝDEN 2.

 

Zadané úkoly:

Inventura druhého zámeckého skladu, odstranění birdshits (= „ptačí trus“) z barokních obrazů, archivace znaleckých posudků, překlady děkovných dopisů od Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové a Nadačního fondu Slunce pro všechny pro paní Alexandru.

 

Způsob jejich plnění:
S chladnou hlavou; v expozici jsou -2°C.

 

Co jsem se naučila:

Že je naprosto normální, když ve skladu 1000 ks pohlednic chybí. „Prostě si je asi někdo vzal.“

 

Tudíž vše jde hladce. Snad jen ten ptačí trus, ten jde z obrazů opravdu jen velmi těžko.

 

Problémy, se kterými jsem se setkala:

No s tou inventurou zkrátka žádný problém nebyl, není a ani nebude.

 

Plastika vážky, která sedí na rybníku v parku, je vzhůru nohama, takže vážka pluje pod hladinou bříškem vzhůru jako leklá ryba.

 

A chcípla nám kachna. Ale paní majitelka je stejně přesvědčená, že jí některý ze zahradníků sežral.

 

Paní Alexandra naštěstí děkovné dopisy nečte, takže jí snad nebude vadit, že jsem jí je místo do němčiny přeložila do angličtiny.

 

Pokračování brzy! Těším se na vaše reakce!

 

Ilustrace MADE BY MAMA

Miluji tvůrčí psaní a jeho vliv na mezilidskou komunikaci v osobní i profesionální rovině. Miluji atmosféru tvorby a živou kulturu. Ze srdce ráda živím týmovou práci a bavím se improvizací v nejabsurdnějších možných situacích. Obdivuji lidskost a její skutečné příběhy v jejich původních jazycích, jejichž přenos mohu v rámci mezikulturní spolupráce zprostředkovávat.

Jeden komentář

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..